Autentické životní scénáře

Možná vám to bude znít trochu jako sci-fi, ale už je to tak, věda i zkušenosti z praxe potvrzují… V raném dětství a pravděpodobně už i v děloze, dlouho předtím, než pohlédneme na tento svět se ukládají podněty z našeho vnějšího prostředí do mysli a našeho těla. Jsou to první písmenka našeho osobního autentického scénáře – vítězného či prohrávajícího. Ať už je scénář jakýkoliv, jakýmsi způsobem strukturuje časovou i dějovou osu našeho života, někde mezi dělohou, mateřským prsem a posledním rozloučením.

Řečeno slovy Erica Berne, zakladatele transakční analýzy: „Každý člověk se již v raném dětství rozhodne, jak bude žít a jak zemře, a tento plán, který nosí v hlavě, ať jde kamkoli, se nazývá scénář.” Zde jeden příběh….

kamera
Příběh našeho života zachycený na snímcích

Zrod oskarového umělce

Možná první bylo slovo nebo pocit, a za tím vším stál rodič, teta, strýček, opatrovník, paní na hlídání… a tak se, již od naší rané existence, začal psát autentický životní scénář na který navazují další rozhodnutí, která učiníme. Počínající oscarový umělec reagoval na viditelné způsoby chování dospělých a vrstevníků. Učil se od nich.

Ještě ani možná nebyl na světě nebo neuměl mluvit a už vnímal všechny zprávy zvenčí, emoce, pocity druhých, myšlenky a podněty ze svého okolí, které ho začali utvářet a vpisovat se do jeho prvních kapitol autentického scénáře.

Náš oscarový umělec dopisoval nové scény podle toho, co mu bylo řečeno: „Toníku, ty jsi jako…“ a nebo někdo vyjmenoval hrdinovi nejlepší vlastnosti: „Vždy konej to nejlepší“. Mladý umělec také škrtal scény ze svého scénáře, protože vnější cenzura říkala: „To se přece nedělá, takhle zlobit…“.

Kdy jsou scénáře dopsány? Je až neuvěřitelné, že o veškeré vznešenosti i nedůstojnosti scén rozhodne malý génius, jemuž není více než šest let. Dopsáno, a vstupuje se na divadelní scénu jménem život…

Možná se ptáte, jak tedy životní scénáře fungují? A z jakého důvodu jsou tak důležité?

  • Scénáře mají hluboký a nevědomý vliv na to, jak žijeme náš život.
  • Ovlivňují rozhodnutí, která učiníme.
  • Řídí to, čeho můžeme či nemůže dosáhnout.
  • Formují náš vlastní obraz.
  • … A přesto si málokdy uvědomujeme, odkud pocházejí, nebo dokonce nevíme, že vůbec existují.

Princezny, princové a žáby

Scénáře se obvykle zakládají na dětských obrazech a iluzích, které však mohou přetrvávat po celý život. Dítě nehodnotí, přijímá a tím se skládá jeho mozaika. Někdy prožívá fascinující svět kolem sebe anebo má své nitro plné démonů. Stává se, že tyto přebujelé iluze se časem u citlivých, vnímavých a inteligentnějších lidí rozplývají, což vede k různým krizím. Onen svět iluzí mizí, zakořenělá dogmata se hroutí, tím vznikají různé situace – mezigenerační spory, krize středního věku, protesty, úniky k různým filozofiím. Někdy však hrdina odmítá opustit tento svět “správných” iluzí a vytváří někdy až zoufalé pokusy o to, aby byly ony iluze zachovány, což se v reálném životě projevuje depresí nebo extrémním spiritismem.

Jaký je můj scénář?

V každém scénáři je za dobrého či špatného, za vítěze či poraženého považován někdo jiný. Co je jisté, že tyto charaktery se opakují ve všech scénářích. Je to, jako v pohádce – dobro vítězí nad zlem, princezna umírá a následně je zachráněna, zakletý princ v žábu, zůstává žábou, protože ho nikdo nepolíbil. A takto bychom mohli pokračovat dál – v kovbojce padouch je oběšen a hrdina oslavován. Vítězové jsou obvykle princezny a princové, ti poražení zůstávají žábou.

Abychom zjistili, jaký je náš scénář je třeba si nejdříve rozdat pravdivě karty na stůl. Zjistit, kdo jsou ve scénáři padouchové a ti dobří. Zda se jeho pisatel cítí být vítězem či poraženým nebo chcete zůstat statečnějším poraženým. Zůstat statečnějším poraženým umožňuje více setrvávat ve starém scénáři, zatímco, když se stane vítězem, slavný oscarový umělec opět usedá ke svému stolu a přepisuje scénář, dokonce některé jeho části vyhazuje do koše. K tomu však je nutná vůle.

Pozitivní je, že tím je možné z žáby učinit nového prince či princeznu. Možná vyvstává otázka toho, jestli scénárista dostal odvahu a byl ochoten se zbavit všech blbostí v hlavě, které nashromáždil za svůj život…

Skvělé je, že každá lidská bytost má možnost volby – přepsat tento scénář. Možná právě teď nastal čas pro derniéru špatně napsaného scénáře a zrodu nového vítězného, hrdinského, kdy se žába mění v krásného prince či princeznu.