Vůně nás fascinuje a okouzluje po tisíciletí. Minimálně 5 000 let. Hieroglyfy v egyptských hrobkách ukazují, že starověcí Egypťané a Mezopotámci vyráběli parfémy již 3 000 let před naším letopočtem. První voňavkáři, egyptští kněží, používali aromatické pryskyřice k osvěžení vůně obětních darů. Lidé té doby věřili, že pálení kadidla je spojuje s bohy – a těší je… Dávná Atlantida popisuje vůni jako technologii rozvíjející mimosmyslové vnímání.
Vůně milovali již staří Egypťané
Egyptští kněží a jejich faraoni byli doslova pohlceni vůněmi, o čemž vypovídají jejich hrobky. Archeologové, kteří je v roce 1897 otevřeli, zjistili, že si parfémy uchovaly své původní sladké, kořeněné, dřevité vůně. Jaké mistrovství! Může za ním stát přesvědčení starých Egypťanů o důležitosti čichových vjemů a také víra, že čich je posledním smyslem, který opouští člověka během srmti. Vysoce postavené osobnosti egyptské historie byly proto pohřbívány s vonnými oleji, aby bylo zajištěno, že jejich „čichové potřeby“ budou na cestě do posmrtného světa zajištěny.
Je fascinující, že mnoho z ingrediencí starého Egypta je v parfumerii dodnes používáno a velmi ceněno. Jen si představte jasmín, ráno ručně nasbíraný. Nebo celé háje keře Boswellia v Ománu, Jemenu, Etiopii, z kterého pochází drahocenné a ceněné kadidlo. Královna Hatšepsut si ho tak nesmírně cenila, že nástěnné malby v jejím chrámu podrobně zobrazují sběr kadila ve starověké zemi Punt. I v současnosti se v parfémech potkáváme s dávným nilským lotosem, myrhou, lilií nebo medem.
[content id=4962][/content]
Vykuřování a léčebné masti
K denní praxi starověkého Egypta patřilo také vykuřování a výroba vonných léčebných mastí či lisování rostlinných olejů. Za „nejmystičtější“ ze všech kadidel bylo považováno kadidlo Kyphi. I když se recept lišil od chrámu k chrámu, každý obsahoval 16 ingrediencí, mezi nimiž nechyběla myrha, sladké květy, citronová tráva, víno, med, rozinky, pryskyřice a jalovec. Každou noc bylo Kyphi páleno, aby potěšilo (a uklidnilo) bohy na počátku jejich cesty do podsvětí, a aby zajistilo bezpečný návrat boha slunce Ra. V egyptském Edfu, chrámu boha Hora, je dokonce „parfémová místnost“, kde hieroglyfy zachycují recepty mastí, parfémů a inhalací. Doslova ze zdí cítíte, s jakou láskou a péčí tady tvořili své voňavé bohatství.
Kadidlo nebylo vyhrazeno jen pro duchovní rituály. Egypťané si ho užívali v každodenním životě, vyráběli i vonné tyčinky. Kadidlo i tyčinky byly běžnou součástí domácnosti stejně jako v dnešní době vonné svíčky. Lidé už tehdy chápali, že parfémy mohou pomoci udržet harmonickou rovnováhu mezi tělem a duší. Dá se říci, že jde o ranou „aromaterapii“.
Egypťané byli excelentními léčiteli. Jako prevenci a léčebnou metodu pro harmonizaci zdraví a psychiky kombinovali vdechování, masáž a pití bylinných olejů. Věřili, že vůně povznáší k bohu a také léčí. Měli například elixír Megalion, uklidňující balzám z kardamomu a myrhy na zanícenou pokožku nebo popáleniny (a na žaludeční potíže), který s oblibou používali i jako parfém. Na úzkosti a zklidnění zase používali parfémovou směs Theriaque, kombinaci myrhy, kadidla, skořice, balzámu, pomerančových květů a hadí kůže. Tato receptura se dochovala v tradičním egyptském léčitelství dodnes (zejména oblast dnešní Káhiry). Dobrý bylinkář ji zná nazpamět.
První parfémářem byla žena
Prvním zaznamenaným parfémářem byla žena. „Chemikem“ jménem Tapputi, o kterém se píše na nastěnné desce z Mezopotámie pocházející z doby 2 000 let před naším letopočtem, byla právě žena. Vytvořila uznávané kadidlo a země jako Libanon je používají dodnes. Její kombinace kadidla, borovice, jedle, myrhy a libanonského cedru dostala jméno „lubbunu “. Ustálilo se pro pojmenování kadidla a v Libanonu je slyšíte stále.
Dřevo jehličnanů, cedru a borovice bylo hojně užíváno, což dokazují například vykopávky v syrském městě Mari, kde stejně jako v Edfu byly nalezeny místnosti věnované výrobě parfémů, mastí a olejů.
Historie parfémářství a alchymie olejů není dosud dobře probádaná, ale již to, co o ní dosud víme, přináší řadu ozdravných informací. Často bývá na chvostu archeologických objevů, přestože je zásadní pro naši podstatu, zdraví a spiritualitu. Je to dar dávných civilizací, které nás vedou k návratu k přirozenosti a vkládají do našich rukou vysoce rozvinutou technologii schopnou ozdravit tělo, mysl a ducha. Když se o tomto daru dozvídáte, napadá vás nejspíš otázka na nejstarší zdroje parfémářství, alchymie vůní a olejů. Jak staré mohou být tyto recepty, návody, informace? První písemné zmínky nalezneme ve spisech staré Číny o Atlantidě. Víme ovšem, že i lidé z doby kamenné pálili dřevo, kůru stromů a jehličí a tím si vytvářeli nejen teplo, ale přirozenou ochranu těla ducha, mysli, čistotu prostředí.
Láká vás také připojit se k badatelům? Nemusíte jen čekat na důkazy historiků, hodně můžete udělat sami. Staňte se badateli a pomozte objevovat tento magický svět. Jednoduše tak, že se do něj s důvěrou ponoříte. Uvolněte se, plně rozviňte svou představivost. Třeba uvidíte obrazy a s nimi receptury možná již dávno zapomenuté. Nebo objevíte nové receptury a zjistíte, že vaše tělo i duše se radují a jsou zdravější a štastnější.
Přeji krásnou voňavou cestu do hlubin, nejen parfémů.
Vaše Monika
[content id=4962][/content]