Světlo svíčky aneb energie do života

Plamínky, teplo, oranžovo-zlatavá barva ohně, svíček doprovází lidstvo od nepaměti. Často k pohodě podzimních a zimních dní patří právě teplá deka, lahodný čaj a příjemné měkké světlo svíček. Svíčka je přínosem energie do našeho života a hraje velký prim v lidské rase. Byla pečetidlem dohod, součástí rituálů či obyčejným nositelem světla. Jejich historie je bohatá.
Vítejte v bohatém světě světla tepla a svíčkové magie.

Velký třesk

Budiž světlo, ano to byl první účel svíček. Jejich plamen byl zdrojem světla při různých oslavách a příležitostech. Již lidé před 5 ti tisíci lety znaly čarovné obrazy vycházejících z plamínků svíček. Nejstarší použítí svíček je často připisováno starověkým Egypťanům, kteří dělali speciální světlomety, pochodně namáčením rákosu v živočišném tuku. Nebyla to svíčka, tak ji známe dnes, chyběl klasický knot.

svicka

A čas jde dál…

Zatímco Egypťané používají svíčky z rákosu, staří Římané jsou mistry pokroku. Jako první tvoří svíčku pomocí válcovaného papyru, který ponořovali do loje nebo včelího vosku. Výsledné svíčky se používali k osvětlení v domovech, jako pomoc pro cestující či při náboženských obřadech.

Archeologické objevy prozrazují, že pro v mnoha civilizacích svíčky hrály velkou roli a pro jejich výrobu se používalo všelicos. V Číně se používaly papírové trubky, rýžový papír sloužil pro výrobu knotu. Vosk pocházel z domorodého hmyzu, který se různě kombinoval s různými semínky. V Japonsku byly zase svíčky vyrobeny z vosku, který se extrahoval z ořechů. Indie zase používá vařený vosk z plodů skořicovníku.

Historici, také potvrzují, že svíčky hrály prim při raných náboženských obřadech. Např. Chanuka, židovský festival světel sahá až do roku 165 př. naším letopočtem. I kniha knih – Bible odkazuje na svíčky a obřady s nimi. Císař Konstantin zase vyzval k použití svíček během velikonočních bohoslužeb již ve 4. století našeho letopočtu.

Temný středověk ozářený svíčkami

Jak již víme, většina národů prvotně vyráběla první svíčky ze zvířecího loje. K významnému zlepšení přispěl právě středověk. Objevují se v Evropě svíčky z včelího vosku. Narozdíl od těch lojových, ta včelí hoří čistě a krásně voní. Tyto svíčky byly široce používány pro církevní obřady. Bohužel pro běžnou domácnost zůstávají tyto svíčky málo dostupné. Také se objevují první obchody se svíčkami.

Koloniální časy s vůní borůvek

Jak šel čas, lidé experimentovali. Přichází první vlaštovky i z Ameriky, kde tamní ženy experimentují s borůvkami. Borůvky po uvaření tvořili hmotu podobnou vosku. Vznikla tedy první borůvková svíčka. Nicméně extrakce vosku z této hmoty byla velmi zdlouhavá a náročná. Proto první nadšení vystřídalo ochladnutí radosti z borůvkové svíčky. Nicméně, extrakce vosku z borůvky byla velmi únavná. V důsledku toho se popularita borůvkové svíčky brzy snížila. Rozvojem velrybářského průmyslu se svíčkám začíná blýskat na lepší časy. Velrybí tuk přináší levnější alternativu k vosku včelímu. Historické zdroje ukazují, že právě první svíčky, tak jak je známe byly vyrobeny z velryby.

Velká sláva pro současné svíčky

V roce 1820, francouzský chemik Michel Eugene Chevreul objevil, jak extrahovat kyselinu stearovou z živočišných mastných kyselin. To vedlo k vývoji stearinového vosku, který byl tvrdý, odolný a čistě hořící. Tyto svíčky jsou populární v Evropě dodnes. V roce 1834 vynálezce Joseph Morgan pomohl k dalšímu rozvoji moderního průmyslu svíček tím, že vyvinul stroj, který umožnil nepřetržitou výrobu tvarovaných svíček pomocí válce s pohyblivým pístem k vysunutí svíček, když ztuhly. Zavedením mechanizované výroby se svíčky staly snadno dostupnou komoditou pro široké masy.

Parafínový vosk byl zaveden v roce 1850, poté, co chemici se naučili, jak účinně oddělit přirozeně se vyskytující voskovou látku z ropy a rafinovat ji a tak vynikl parafín. Parafín byl přínosem pro svíčky, protože hořel čistě, důsledně a byl ekonomičtější pro výrobu.  Jeho jedinou nevýhodou byl nízký bod tání. To bylo brzy překonáno přidáním tvrdší kyseliny stearové, která se stala široce dostupnou. Zavedením žárovky v roce 1879 začala výroba svíček klesat, ale nezoufejme jejich obroda se vrátí už v první polovině 20. století.

Současnost

Popularita svíček od první poloviny 20. století stoupá a stále se drží. Dnes se jejich význam od pouhého a liturgického využití mění. Slouží, jako dekorace, dárek, pro navození atmosféry nebo také krásná meditace.

Vyrábí se svíčky nejrůznějších tvarů a vůní. Vonné svíčky chytají lidi u srdce a oni objevují tajemství propojení aromaterapie při meditaci a domácí pohodě. Dnes jsou k dispozici svíčky z různých vosků – sójový, palmový, včelí i jiné. Kouzlo svíček prosvěcuje generaci po generaci. Dávno již není jen zdrojem světla, i když i v dnešní době lidé uvítají svíčku, když vypadne elektřina. Dnes svíčky vnímáme spíše pro atmosféru, meditaci, romantiku nebo pro zlepšení nálady. Používáme je pro různé příležitostí. Jejich místo stále u lidí zůstává.

svicka

Když odchází slunce spát, přichází řada na teplo plamínku svíčky. Rozsvícením svíčky si můžeme odlehčit od běžných starostí a začít si plnit přání. Zkuste malé kouzlo se svíčkou… Zapalte ji a napište si své přání na malý papírek. Potom jej vhoďte do plamínku a vyšlete skrze svíčku své přání do vesmíru. Pak už zbývá jen počkat… Jak jinak při krásném plamenu svíčky.