Sedím ve vlaku a čtu knížku, má být romantická a zamilovaná. Marně v sobě hledám pocity nadšení jiných čtenářů, zůstává mi jen zabodnutý pohled na jedno slovo: “Láska”… Brečím jako želva a lomcují se mnou emoce. Rozum jako kladivem tluče do mého mozku: “Co blázníš, vždyť je to jen kniha…”
Připomíná vám tento příběh vaši osobní situaci? Pravděpodobně ANO. Co se tedy stalo? Možná již tušíte, ozvalo se vaše podvědomí, které vyslalo mladšímu rozumovému myšlení signál, že jste úplně marní, protože pláčete nad knížkou. Ale vaší starší části řeklo důležitou informaci: “Holka, jak jsi na tom s láskou?”
Často si myslíme, že to, co žijeme a vidíme, je naše pravá realita a my jsme integrovaní, spořádaní a schopni vše ovládnout.
Ale… náš mozek, tělo, kůže a podvědomí přijímají denně miliony informací a některé z nich pěkně schovávají do superbanky našeho podvědomí. Je to uložené, tudíž to nebolí, nesmrdí, ale časem se to začne připomínat. Kdy? Když vstoupíme na nášlapnutou minu a ta spustí příval podzemní vody emocí.
A tak to my lidé máme… Dalo by se říci, že pouze 5 % víme a těch zbylých 95 % nevíme.
„Pokud dokážeme efektivně sáhnout do hlubin pod ledovec a se svým podvědomím komunikovat,
jsme schopni rychleji zpracovat své emoce, pocity, vylepšit vztahy a utužit zdraví. Realita je pak méně zkreslená.“
Jak to udělat? Ta cesta je jednoduchá, vyžaduje sice vaši pozornost a aktivitu, zato objevy jsou vskutku unikátní. Určitě je možné strčit hlavu do písku jako pštros, ale ve finále panu pštrosovi kouká větší část jeho těla, zadek. A do něj ho může někdo pěkně nakopat… v našem případě podvědomí a emoce. Chcete se nechat nakopat do zadku?
Nebo se vám to již stalo?
Co takhle tři jednoduché kroky ke zlepšení:
- Zaměřujte pozornost na signály, které vysílá vaše podvědomí (pocity, emoce, slova). Učte se mu naslouchat.
- Zapisujte si, co důležitého se děje, třeba do diáře. Uvědomte si, co hezkého, milého vám přišlo do života. Dělejte si poznámky, co naopak spustilo vaši negativní reakci. Byla to situace? Byl to člověk? Špatné počasí?
- Jednou týdně si do svého osobního diáře sepište své úspěchy. To špatné vypište na papír a vložte do krabičky “můj bullshit” a vyhoďte do koše.
Resumé: Lidé, jako osobnosti, mají jednu úžasnou schopnost… mohou se rozhodovat. Mají možnost volit mezi pozorováním špičky ledovce, nebo badatelskou výpravou do jeho hlubin. Budete stále přežívat svůj „bullshit“ nebo raději žít? Co si vyberete?